KHT Semina - rozhovor

V posledních několika letech se začíná rozšiřovat hobby horse komunita i v Čechách a na Slovensku. I když je naší komunitě Finsko velkou inspirací, myslím si, že toho ještě stále o hobby horsingu víme velmi málo. Proto jsem oslovila Sonju Kallioinen která si říká Kht Semina, aby nám trochu přiblížila to, jak to s Hobby horsingem ve skutečnosti je. Dozvěděla jsem se opravdu plno zajímavých věcí a Sonje patří mé veliké DÍKY za to, že si našla čas odpovědět na všechny mé zvědavé otázky...

Můžeš nám prosím říci něco o hobby horsingu ve Finsku?

Hobby horsing začal kolem roku 2000. Řekla bych, že u nás s tím začala jedna osoba nebo skupinka holek kolem roku 2005. Přesto, že myšlenka hobby horse  jako hračky zde byla už roky, postupem času se změnila v něco mnohem víc kreativního. Takže bych řekla, že vše začalo u myšlenky sama si ušít hračku koníka. Zároveň to ale už nebyla hračka, nýbrž kus umění, nástroj k provozování hobby a také něco velmi cenného pro svého majitele. Potom se hobby horsing samozřejmě začal prolínat s opravdovými jezdeckými disciplínami. Po roce 2010 se tady ve Finsku začal HH opravdu rozšiřovat a zhruba tak 5 -7 let potom (2015-2017) se díky sociálním sítím rozšířil do celého světa.

trvalo mi 10 let propracovat se k tomu, abych byla opravdu spokojená se svým výsledkem. 

Jak jsi ty sama s hobby horsingem začínala? A vyrábíš si koníky od samého začátku nebo jsi si je nejprve kupovala?

Jednou jsem si v  jednom malém článku v novinách přečetla, že existují holky, co si HH šijí samy. Okamžitě mě ten nápad fascinoval a poprosila jsem maminku, aby mi takového koníka ušila. Tenkrát mi bylo 10 a byl rok 2008.

Potom, co mi maminka ušila 3. koníka, jsem chtěla zkusit šití sama. Vždy pro mě bylo jasné a velmi duležité abych si koníka dokázala ušít sama. Když jsem začínala šít, byla jsem hrozně netrpělivá. Ale krůček po krůčku jsem přicházela na nové techniky a nápady a zbůsob, jakým jsem to dělala se mi začal líbit. Ale trvalo mi 10 let propracovat se k tomu, abych byla opravdu spokojená se svým výsledkem. V reálu jsem si nikdy od nikoho jiného HH nekoupila, protože miluji si je šít a považuji to za velkou součást celého procesu.

Jak by jsi vysvětlila zkratku KHT?

KHT pochází z Finského slova Keppihevostalli což v překladu znamená Hobbyhorse stáj (Keppi = tyč, hevonen = kůň, stalli = stáj). Takhle u nás ve Finsku začali hobby horse nadšenci nazývat své doma vyrobené kombinace koníků. Nezáleželo jestli jste měli jednoho, nebo třicet. Taky jste mohli sbírat koníky jen jako dekoraci, účastnit se soutěží nebo na nich prostě jen tak jezdit. Stáje máme rozdělené na koňské stáje a hřebčíny, pojmenovat je můžete podle disciplíny. A takováhle stáj může být jak reálná budova, tak i abstraktní název vašeho hoby.

Jaká je HH komunita ve Finsku?

Ve Finsku je už opravdu mnoho HH nadšenců, opravdu spustu rozdílných lidí, které spojuje tohle neobyčejné hoby. Jsme opravdu veliká komunita, samozřejmě se všichni navzájem neznáme, ale vím, že jsme dohromady velmi úzce spojeni tímto koníčkem, který je naprosto odlišný od jakéhokoliv jiného koníčku.

po pár komentářích a výsměchu, jsem se hodila do klidu a najednou jsem začala být na svůj koníček víc hrdá spíš než abych se styděla za to, co si o mě myslí ostatní

Setkáváte se s haty od cizích lidí, a nebo od lidí uvnitř komunity?

Haty pro mě byly velmi běžné, hlavně na začátku a od cizích lidí, co nevěděli vůbec nic o mě, ani o Hobby horsingu. Je škoda, že se negativita objevuje i nyní, v době, kdy už se HH jeví víc jako "normální" i uvnitř naší komunity. Musím říct, že jsme byli silná a v pohodě skupina, když HH začínal a negativní komentáře jsme dostávali pouze zvenčí. Jakmile se začala naše komunita zvětšovat, narůstaly také neshody uvnitř, což je ve větších skupinách naprosto přirozené. A myslím si, že zúčastnit se takového konfliktu je taky dobrá škola do života. A věřím, že toho bude víc a víc, jak se bude komunita rozrůstat skrze celý svět.
 Když jsem chodila do školy, bála jsem se, že se někdo z mých spolužáků dozví o mém koníčku. Ale po pár komentářích a výsměchu, jsem se hodila do klidu a najednou jsem začala být na svůj koníček víc hrdá spíš než abych se styděla za to, co si o mě myslí ostatní. A dnes už mě fakt neobtěžuje, když někdo utrousí uštěpačnou poznámku. Taky si ale myslím, že taková poznámka vždycky trochu ublíží, i když si na ně člověk zvykne. Takže nejlepší je to prostě ignorovat a dělat to co miluješ.

Sleduješ komunity i v ostatních zemích?

Nejvíce jsem v kontaktu s Polskou a Německou komunitou ale moc ráda bych v budoucnu udržovala kontakt se všemi.

O VÝROBĚ

Jak dlouho se zabýváš výrobou?

Teď už je to 13 let co koníky šiju. Je to opravdu něco co mě baví, i když je to občas náročné. Také vyrábím všechny možné druhy HH připínáčků (kokard)

Přišla jsi si na výrobní proces sama a nebo ti v začátku někdo pomohl?

Nejdříve jsem šila koníky podle starého návodu který jsem našla v magazínu ručních prací. Ale rychle jsem začala přicházet na lepší techniky a pokročilejší způsoby robit více realistického a lepšího koníka podle mého vlastního stylu. Bylo to hodně o učení se od ostatních v kombinaci s poznatky o opravdových koních a zároveň přijít na vlastní postup formou zkušeností a změn, dokud jsem nebyla spokojená.

Která část výroby tě nejvíce baví?

Má oblíbená část výroby hobby horse je vytváření závěrečných detailů, jako jsou oči nebo stínování.

Jak dlouho ti trvá výroba jednoho koníka?

Většinou mi výroba zabere více jak 8 hodin. Avšak pokud bych sečetla veškerý čas strávený na přípravách a na výrobě tyče, dostávám se až na 15 hodin. Tyče na své hobby horse si totiž také vyrábím sama. Pokud mám na výrobu hobby horse dostatek času, vyrobím zhruba 1 – 3 za týden.

Sleduješ svoje koníky i po prodeji?

Ráda se dozvídám o svých, již dříve prodaných, konících. Proto mi vždy udělá radost, když mě jejich majitelé kontaktují se zprávou, jak se jim s koníkem daří.

Máš nějaký svůj osobní vzor?

Již od začátku mě inspirovalo mnoho hobby horse osobností. Někteří z nich HH činnost ukončili. Ale nejvíce to byla lisantali, její stáj byla známá už tehdy. @mimesishobbyhorses

ZÁVODY

Řekneš nám něco o disciplínách?

Tou možná nejběžnější disciplínou hobby horsingu je show jumping – parkur a druhou nejběžnější je drezura. Disciplína parkur je celá o skákání. Buď se jedná o skoky do výšky, dlouhé závody, které vyžadují dobrou výdrž nebo také o správnou techniku skoku. Drezura je o pohybu jezdce, nic víc než aréna k tomu není potřeba. Je to skoro jako tanec. Drezuru je možné provádět za doprovodu hudby. Existují také cross-country a westernový styl ježdění, který je opravdu velmi odlišný od ostatních disciplín. Je mnohem více uvolněný, nejčastěji se závodí v barrel racingu.

Sama jsem pořádala 10 takových soutěží a určitě v budoucnu plánuji pokračovat.

Jaká jsou pravidla v HH závodech?

Existuje mnoho specifických pravidel v závislosti na dané disciplíně, určující jak by daná disciplína měla být oficiálně provedena, stejně jako na soutěžích. Finská hobby horse organizace má na internetu velmi dobře sepsaná pravidla disciplín. Pokud ale cvičíš sama, pravidla jsou naprosto volná. Zároveň existuje mnoho způsobů a stylů drezury a parkuru.

Je ve Finsku hodně oficiálních závodů?

Během posledních let se ve Finsku uskutečnilo mnoho hobby horse soutěží. Samozřejmě ne všechny byly oficiální, ale i přesto velmi dobře organizované. Největší událostí je Finský šampionát organizovaný v obrovské kooperaci hobbyhorserů a Finskou hobby horse organizací. Sama jsem pořádala 10 takových soutěží a určitě v budoucnu plánuji pokračovat.

Jak se na závody připravuješ?

Jak se připravit na závod se hodně odvíjí od toho, v jaké třídě se chystáš účastnit. V případě skokových disciplín je dobré se trasu naučit předem. V případě drezury si naplánovat a dobře nacvičit svou drezurní sestavu. Existují ale také drezurní improvizace, u kterých není třeba nic plánovat dopředu.

Chtěla by jsi něco vzkázat České a Slovenské komunitě?

Posílám pozdravy z Finska a objímám celou Českou a Slovenskou komunitu hobby horse! Jsem šťastná, že hobby horsing má spoustu fanoušků i na těchto místech! Doufám v krásné zítřky Hobby horsingu a také ve stále větší komunikaci s ostatními zeměmi a hobby horse lidmi. 

Autor rozhovoru: Klára Novotná

Překlad: Petra Ivaničová

Foto: archiv Sonja Kallioinen @khtsemina

khtseminaoficial